Začátek prázdnin

 

Včera sme měli jet na tu sousedovic chatu, ale kvůli počasí se to zrušilo. Tak sme místo toho vyrazili aspoň do Lillehammaru. Cestou sme papali v McDonald´s a nejvíííc sme se nadlábli. Pak sme byli nějakou dobu v takovým obyčejným nákupním centru a potom se jelo do muzea. Bylo to zajímavý, něco z norské historie a tak. Ale tak známe muzea, takže asi víte, jaká zábava to byla;) Taky to mělo venkovní část, kde byly starý norský domy. To bylo náhodou fakt dobrý...ale bylo hnusně.. Ty dvě fotky sou právě z té venkovní části. Přijeli sme domů před šestou a za chvilku měli přijít sousedi na večeři. Takže zase hafo a hafo jídla! A taky do mě nalívali nějakej ten ethanol:) Pierrovi sem z ČR dovezla becherovku, otevřel ji až včera. Hrozně jim všem chutnala a začali jí říkat „czech medicine“. Alkoholici...:P

Středa je za mnou!

Středy mě ničí- tři cizí jazyky (norština, anglina a španělština) zakončený matikou. Od každýho 80 minut vkuse. Jinak sem už asi 14 dní nachlazená, mám hlas jak rockerka.. Normálně by se mi nejvíc líbilo být nemocná a dát si pauzu od školy, ale já se prostě umím trefit do té nejmíň vyhovující doby, příští týden tu totiž máme podzimní prázdniny. Celkem se těším, protože rodinka chystá nějaký návštěvy a to je vždycky oživení a hlavně hodně jídla:) Máme jet taky do hor na sousedovic chajdu, prej je bez vody a elektřiny, tak třeba bude vzrůšo! ;) Jo a včera sem lehce nechápala u večeře..měli sme takovou slanou amoletu se slaninou (pro některý úchyláky "omoleta"- jen ať víte, o co jde), což by bylo úplně v pohodě, ale oni si na to začali sypat cukr!! A když sem se rozhodla to snís bez toho cukru, tak mi bylo řečeno, že to bez něj není "vono"! No prostě Norové... :D

Jen pro oživení:)

Tohle je z jedné knížky..je to napsaný Australankou, která strávila nějakej čas v Norsku. V té knížce si dělá tak trochu srandu z norských zvyků a vůbec ze všeho norskýho...ani se nedivím;) Tak mám pro vás ukázku- je to "Norská zásada č.6" 
(Sorry za tu kvalitu, příště to snad bude lepší/ ostřejší)

Víkend

Je neděle, takže se nic moc zajímavýho neděje. V pátek mě měl vyzvedávat Pierre před školu, jeli sme totiž do Ikei. Sraz sme měli v 15.05..tak sem čekala, čekala a konečně se dočkala- v 15.50!! Další "přešlapování na chodníku" mě čekalo před obchodem, kde moje hostitelská rodina kupovala novou myčku. Musela sem hlídat vozík u auta, protože se poblíž pohyboval člen jedné tmavší menšiny;) Tam sem pro změnu stála jen půl hodiny. Pak se teda jelo pro ten novej stůl. Nejvíc sme spěchali, protože Pierre se večer musel dívat na rugby. A mě už to taky chytlo- sem úplnej rugby fanoušek...prostě stokilový svalovci do sebe vráží, kopou, šlapou po sobě a občas si hodí balón, kterej vlastně ani není balón..ale jako fakt největší sranda! :P V sobotu sem si předělávala a uklízela pokojík. Zbytek dne sem jen prozewlila u televize.

Pokoj

Tak mám pro vás fotku kousku mýho pokojíku, ať taky vidíte, kde bydlím.

Konečně pátek

Dneska ráno přímo krasný počasí- svítilo slunko a dokonce bylo celkem teplo. Teda mně už připadá i šest stupňů jako teplo.. První dvě hodiny španělština, dostali sme opravený testy na gramatiku. Tady známkujou jinak než u nás (než "u vás" teda:), mají známky od 1 do 6 a šestka je nejlepší. Já sem měla 5+, heč! :P Pak měla být matička, ale šli sme se fotit..ta škola je tak mega, že tu mají i speciální místnost na focení:o Chvilku mi trvalo, než sem to našla. Tak nás všechny zvěčnili. Potom sme se fotili i každej zvlášť a když někdo chtěl ty svoje fotky, musí si je objednat. Mně bohatě stačí, když se potkávám v kupelně, natož abych se měla vystavenou na nočním stolečku;) Ještě bych měla noční můry..:P Pak sme se měli vrátit do třídy. Úmyslně mi to trvalo nejvíc dlouho , abych nemusela ZASE počítat logaritmy. Tomu profesorovi už asi taky z toho počítání hrabe, protože psal normální fixou na elekronickou tabuli..pak se hrozně divil, že to nejde vymazat..no hlavně, že tu mají takovou moderní techniku. Ještě by třeba mohl použít mokrou houbu, že?! :D Po matice 40 minut na oběd. Tady si nosí oběd každej sám z domu, většinou nějaký ty lepeňáky:) LEPEŇÁKY, LEPEŇÁKY!!! To je ale krásný slovo:o) Taky tu je takovej bufáč (nejvíc dobrej!!), kde se dají koupit bagety, muffiny, pití atd. Ceny sou tu asi třikrát vyšší, takže mě úplně "bolí" každej koláček. Já mám teďka asi dvě hodiny volno. Potom ještě norština a konečně domůůů.. No vlastně mě dneska vyzvedává taťulda Pierre, jedem pro novou myčku a pak celá rodina do Ikei. Chtějí mi koupit novej stůl do pokojíčku, takže neprotestuju;) Náhodou se těším, aspoň nějaká akce. Ale na druhou stranu neuvidím odpoledne Supestar!! Už sem na tom asi závislá O:)

Essays forever!!

Dneska byl akční den..bylo to všechno takový jíný než normálně, takže sem se celkem bavila. Žádný vyučování, jen dvě eseje- jedna norská, druhá anglická. V angličtině sem ze tří témat pochopila jen jedno, takže můžete hádat, který sem si vybrala:) Skočila na mě můza, takže se mi psalo kupodivu dobře. To se ale nedá říct o té norské eseji...strávila sem asi tři hodiny nad stránkou textu, každý druhý slovo sem hledala ve slovníku a stejně to bylo na úrovni "jmenuji se Petra, je mi 18 let" :P Pro ostatní to bylo vlastně hodně podobný našim slohovkám v češtině, akorát že zadání bylo takový zvláštní- dostali nějakou reklamu na papíře a měli k tomu nějaký témata na psaní..teda asi, já vlastě vůbec nevím, o co šlo:o) Jo a KAŽDEJ to psal na notebooku, to u nás asi jen tak nikdo nepovolí, co?! A tak sem vyčerpaná přišla domů...a hurááá- taťulda mi Pierre mě vytáhl na běhání v lese..fakt sem to nedávala!!! Pořád tak sto metrů za ním, on je totiž opravdu velký sportovec. Beželi sme hodinu a pět minut! Tady je úplně jinej terén než v ČR (samý kořeny, šutříky atd.), takže se to odrazilo na mém zdravotním stavu a teď nemůžu došlápnout na levou nohu:) Prostě krásný sportovní zážitek...:P A tak trávím večer s americkou Superstar a jablečným koláčem.. (PopIdol and Apple pie...LOL:)

Středa 19.9.07

Tak dnes rano uz dva stupne pod nulou. Skola dlouhaaa, takze sem byla doma az v pet. Moc sem se nezdrzela a zase valila pryc- byla sem totiz zkusit trenink atletiky. Chtela sem najit basketovej tym, ale tady siroko daleko nic takovyho nevedou. A abych se jen nevalela u TV, tak sem do toho sla. Jeste nejsem uplne stoprocentne rozhodnuta, jestli budu pokracovat, ale mam na to necelej mesic, protoze zrovna zacaly "atleticky prazdniny". Takze v pulce rijna se uvidi... Treba ze me bude maly atlet:P No tak ruzove bych to nevidela, dneska sem funela tak 50 metru za vsema ostatnima;) ale aspon se budu trosku hybat. Jo a zitra me ceka slohovka...v norstine! A taky esej v anglictine (a to sem myslela, ze maturou z angliny ty vsechny eseje konci:)

Počasí

...zima!!! Sice je tady oficiálně podzim, ale v noci už bylo i pod nulou. Jinak ráno bývá tak kolem tří stupňů a to je teprve půlka září! Šestnáctýho tady dokonce i sněžilo!! Jestli to takhle půjde dál, tak sem pěkně zvědavá, jak tady vypadá zima...

První setkání s ostatníma AFSákama

Posledního srpna sme měli v Hamaru první schůzku s ostatníma studentama, kteří bydlí blízko nás. Byli tam taky hostitelský rodiny a další lidi z AFS. Nejvíc sem se přepapala...měli sme pizzu, která měla tak metr v průměru. Mňam! Hamar je fakt pěkný město, ale bohužel sme neměli čas se tam nějak víc porozhlídnout. Celý dvě hodiny strávený se všema těma super lidma stály fakt za to! Zdrhli sme vedoucím, pokecali o všem možným a bylo to prostě skvělý!!

"Å gå på tur"

"Å gå på tur" je oblíbenej způsob, jak trávit volnej čas. Znamená to "jít na výlet" a provozuje to tu každej a to hlavně o víkendu. My sme byli na výletě zatím dvakrát. Norská příroda je tady asi to nejhezčí.

Gjøvik

Tak tady chodím do školy a trávím dost volnýho času- Gjøvik, trochu větší město u největšího jezera v Norsku.

Tusenfryd

Den před začátkem školy (v neděli 19.8.2007) sem se vydala se ségrou Solveig, jejíma dvěma kámoškama a mamkou od jedné z nich do Tusenfrydu- zábavního parku se všema těma nebezpečnostma, co u nás nemáme:) Do teď nechápu, jak mě mohly na ty atrakce dotáhnout.

Raufoss

Tak tady bydlím! Barák zevnitř, zvenku a ty "hezčí místa" tady v Raufossu. Prostě zapadákov:P

Škola

Do školy dojíždím do Gjøviku, je to pár kilometrů od Raufossu. Denně chdím dvacet mitnut k zastávce, pak jedu autobusem a vysedám přímo u školy. Zpátky je to trochu horší, protože musím k jiné zastávce, odtud busem a když vystoupím v Raufossu, musím šlapat těch 20 minut zpátky do kopce k baráku. Autobusy jezdí jen jednou za hoďku a poslední večer asi v devět.
Ve škole je to celkem pohoda, teda aspoň pro mě, protože mám míň předmětů než ostatní. Vybrala sem si matiku, angličtinu, marketing a španělštinu. K tomu sou ještě povinný norština, tělocvik a dějepis. Mám dost volných hodin, takže se v mezičase učím norštinu. Sice zatím nic moc nerozumím, ale třeba v matice chápu, o co jde, protože sme to už probírali. Španělština je tu jen pro skoro úplný začatečníky, tak se učím "Hola! Que tal?" :) Ale zas je to dobrý, protože když profesorka překládá slova z norštiny do španělštiny, tak já se učím to norský, protože ty španělský slova většinou znám. Profesoři sou docela ochotní, když něco potřebuju, tak mi vždycky pomůžou. Celkově se tady dost flákám, nemusím psát testy, bez úkolů se taky obejdu...;) Škola je úplně nově opravená, takže všechno je dost luxusní.

Hostitelská rodina

Poslední den kempu v Skjebergu sme se měli setkat s našema novýma hostitelskýma rodinama. Všichni sme byli pěkně nervózní, protože sme vůbec nevěděli, co nás čeká. Nakonec to bylo v pohodě. A tak sem odjela se svým hostitelským taťkou Pierrem, mamkou Britou a ségrou Solveig (první fotka) do města Raufoss, kde teď bydlím. Domeček máme na kopci, takže cesta k němu nic moc..Ale zas ne každej má za barákem skokanský můstky, že?! °)
Taky tu mají na zahradě trampolínu a síť na badminton. Všude kolem sou dřevěný domy, les, kopce atd. K zastávce autobusu je to necelých 20 minut pěšky, to samý i k obchodům. Ale Raufoss je jen taková "vesnička", takže do školy jezdím do Gjøviku, což je půl hodiny busem. Celá rodinka je na mě fakt moc hodná, ale taťka Pierre je původně z Francie, takže všichni mluví víc francouzsky než norsky. A tak jim nerozumím ani slovo:o)

Arrival camp Skjeberg

V Skjebergu sme strávili osm dní...a aspoň šest z toho byly dny, na který se nezapomíná! Teda první dva dny byly celkem "boj"... To, že sem pryč z domu, mi totiž docvaklo až tady. Byl to úplně cizí pocit, protože mi připadalo, že budu celej rok brečet a nebudu se moc vrátit.. Ale pak to začal být ten super kemp, na kterej sem se tak těšila- hafo lidí, španělština, angličtina a norština dohromady, hry, bezva kámoši, super zážitky a hlavně pořád záchvaty smíchu! Fakt sem si to užila. Poznala sem úplně skvělý lidi z celýho světa (Novej Zéland, Brazílie, Švýcarsko, Thaisko...), tak doufám, že s něma zůstanu aspoň trochu v kontaktu!



















Jeden den sme se vydali na pláž. Byla tam hrozná kosa, takže do vody vlezli jen ti nejakčnější...a já. Napřed se mi vůbec nechtělo, ale když sem tak pozorovala ty "vodní hrátky" ostatních, začala sem o tom taky uvažovat. A pak se ještě k tomu přidalo přemlouvání od Brazilce Henriqueho (čti "enhike":) a to se prostě nedalo odolat... (To malinký skákací ve vodě vedle toho druhýho malýho taky skákacího sem já a ten Brazilec, kterej mě nakonec přemluvil:), ta skupinová fotka sou lidi z Jižní Ameriky)

Cesta tam

Ráno 3. srpna sem vyrazila na letiště do Prahy. Letadlo odlítalo kolem půl desáté, ale já sem před tím musela ještě vyřešit 10 kg váhy zavazadel navíc. Nikdo nechápal, že všech těch 30 kg převážně oblečení PROSTĚ MUSÍM mít! Tak sem nasedla do letadla směr Amsterdam...a to byla asi ta chvíle, kdy sem si uvědomila, že fakt budu rok pryč. V Amsterdamu sem přesedala na letadlo do Osla, musela sem sprintovat přes celý amsterdamský letiště, aby mi neuletěli. V letadle sme se všichni tak krásně mačkali, pohodlnost sama! A tak sem konečně přistála v Norsku!! První dojem byl úplně úžasnej, v Oslu mají vážně nádherný letiště! Když sem musela táhnout těch nepostradatelných třicet kilo, už mi tak super nepřipadalo.. Čekali tam lidi z AFS (to je ta organizace, díky které tady vůbec sem) a taky další studenti, kteří budou rok "tady na severu". Pak se jelo autobusem nevím kam a tam nás všech asi 200 lidí čekalo na další busy, který nás měly dopravit na příjezdový soustředění. Tam sme všichni poznali, co je to "norský léto", protože každej najednou začal rozbalovat kufry a hledat nějaký to tričko, mikinu a bundu navíc... Ta dvoustovka lidí byla rozdělena podle toho, kde nám našli hostitelskou rodinu. Takže já a dalších 40 cizinců sme skončili na jihu Norska v Skjebergu.